Nové kontakty, kde naleznete další moje věci:
nebo sledujte facebook:

Hlavně nenápadně

18. června 2012 v 14:00 | a. |  příběh na pokračování
Musel si přiznat, že ho její nepřítomnost zaskočila o trochu víc, než mu bylo milé. Věděl do čeho se pouští, ale i přes to že byl zvyklý na samotu, na akce, kde neměl nikoho, na koho by se mohl spolehnout, cítil, že tohle bude jiné. Že je ve hře příliš a že je tady moc neznámých, o kterých nemá nejmenší ponětí.
Podíval se na své ruce, schované v prostříhaných rukavicích a vydal se na cestu dlážděnou zelenomodrými kameny. Nikoho cestou nepotkal, až ve městě narazil na obyvatele zdejšího hlavního města.
Palčivě si uvědomoval, že pokud nebude mít žádný cíl a bude bloumat jen tak v ulicích, že bude působit nápadně, ovšem někoho se zeptat na cestu nebo si koupit mapu se mu také nechtělo. A proto zvolil druhou nejlepší variantu a to sice hospodu. Nikde se člověk nedozví víc, než v pravé hospodě, kde se to drby jen hemží a třeba se tam dozví něco, co by mu mohlo pomoci získat si wexlany na svou stranu.
Vstoupil hned do první hospody, která se jmenovala U žáby a sedl si k malému stolku u okna. Bohužel na stole nenašel žádný lístek s nabídkou a tak na chvilku trochu zpanikařil, protože neměl zdání, jestli tady pijí pivo nebo ne, ale mladá servírka mu lístek donesla a on se nadšeně začetl do menu. Když si objednal, začal si víc všímat lidí kolem, ale byl trochu zklamaný. Možná bylo ještě příliš brzy, nebo moc pozdě, ale nepředpokládal, že by se od rodiny jen stolek od něj dozvěděl něco zajímavého, nebo od páru, který se na sebe zasněně díval. Možná nezvolil tu správnou hospodu, jenže jak to mohl vědět?
Jen co mu donesli jídlo, se štěstí obrátilo, protože dovnitř vešel fousatý stařec, který se znalecky rozhlédl po lokále, zabručel něco servírce a ta chvatně přikývla a zasedl ke stolu, od kterého Boris seděl jen několik metrů.
A pak přišel další a další, nakonec u jeho stolu sedělo pět lidí včetně prvního, rozhlíželi se kolem, ale stejně jako Boris usoudili, že tady není nikdo zajímavý, což Borise potěšilo, a začala se bavit o věcech, které Boris záhy shledal poměrně zajímavým.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kapriolls kapriolls | Web | 30. června 2012 v 22:25 | Reagovat

moc hezky napsáno ...Ž e si to člověk představí.Jen mi přijde, že začátek je pečlivě a spádově rozepsán, ale konec je poměrně vůči začátku strohý a nedetailní ;)
jinak promin, ale to jméno Boris člověka odradí ;)
Chystáš další části? Budu se těšit..:)

2 kapriolls kapriolls | Web | 30. června 2012 v 22:25 | Reagovat

A ps: úžasný obrázek v záhlaví ;)
Chystáš se na další kapitoly mojí knížky? Byla bych vděčná, kdyby tu frašku někdo četl :DDD

3 abigaill abigaill | 2. července 2012 v 20:31 | Reagovat

[1]: Musím sebekriticky přiznat, že začátek jsem měla celkem promyšlený, bohužel teď trochu tápu, mám několik variant a ještě jsem se nerozhodla, což je taky důvodem, proč jsem teď delší dobu nepřidala kapitolu, ale rozhodně na tom pracuji a snažím se ze všech sil to napsat co nejrychleji...:)

4 abigaill abigaill | 2. července 2012 v 20:32 | Reagovat

[2]: Díky, bohužel není můj vlastní, ale stejně to potěší...:)
Co se týče tvé knížky, i tady se musím přiznat, že jsem se moc daleko zatím nedostala, ale to neznamená, že si to nepřečtu, jen toho mám v poslední době hodně...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama