Nové kontakty, kde naleznete další moje věci:
nebo sledujte facebook:

Přání

3. září 2012 v 9:32 | abigaill |  povídky a nápady
Házeli po mě rajčaty. Už zase. Ještě před měsícem bych se bránil, křičel bych na ně, vyhrožoval, ale teď? Ne, měl jsem poslední ingredienci, konečně jsem našel, to co chybělo k mé spáse.
Když jsem našel tu knihu, zastrčenou mezi harampádím po dědečkovi, nejdřív jsem ani nevěděl, co jsem našel. Stránky byly zežloutlé, hustě popsané a spoustu slovům jsem ani nerozuměl, ale časem jsem pochopil, že jde o kouzla.
A že kouzlem se mohu dostat z tohohle pekla.
Tak snadné to bylo. Stačilo sehnat pád drobností, jako ocas ještěrky, pár květin, třicet pavouků, dvě duše, parohy z dvanácteráka a tak podobně. Všichni si mysleli, že jsem blázen, že jsem se dočista pomátl, ale já jsem věřim knize, věřil jsem na její moc a dneska byla ta noc, kdy se potvrdí má slova.
Už jsem se nemohl dočkat.
Postupoval jsem přesně podle receptu, všechno jsem dvakrát přeměřil, třikrát přečetl, až to konečně bylo. Lektvar, který mě měl přenést do jiného, snad lepšího světa. Rozhlédl jsem se kolem sebe, po zaneřáděném domě, plném krys a myší, pohledem jsem zabloudil k posteli, kde už se léta neohřála žádná žena a vypil jsem lektvar až do dna.
A čekal jsem.
Celou noc, až do rána, kdy jsem se zvedl z postele, a šel znovu do práce.
Pořá jsem měl naději, pořád jsem doufal, že to zabere.
NIc. Ani za den, ani za dva to nezbaralo, za týden a po čtrnácti dnech mibylo jasné, že jsem vážně blázen.
Propadl jsem depresi, už jsem nechtěl žít, nebylo proč, ani pro koho, neměl jsem úctu ani hrdost, neměl jsem zhola nic.
Myslel jsem si, že už hůř být nemůže.
A pak jsem se přemístil.
Přímo doprostřed zuřící bitvy, mezi dva válečníky. Stačila vteřinka a byl bych o hlavu kratší. Sehnul jsem se, ale i tak jsem na sebe upoutal nechtěnou pozornost a najednou na mě mířila čepel ostrá jako břitva.
Zvedl jsem ruce na znamení, že se vzdávám, ale nebyl jsem si jistý, jestli to pomůže.
Muž se napřáhl.
A v ten poslední moment jsem si nepřál nic jiného, než abych nikdy nenašel tu zpropadenou knihu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama