Nové kontakty, kde naleznete další moje věci:
nebo sledujte facebook:

Šetřílek

8. srpna 2013 v 15:25 | a. |  téma týdne
"Zlato, pospěš si, přijdeme pozdě."
"Už běžím! Jak vypadám?"
Políbil jí na tvář, "krásně jako obvykle."
"Taxi už je tady?"
Zamračil se. "Nebudeme vyhazovat peníze, když nás tam klidně může odvézt městská doprava."
"Co prosím?"
"Tak už pojď," zatahal jí za ruku, "přijdeme pozdě."
"Ale já mám na sobě plesové šaty!" vyhrkla. "Musíme jet taxíkem."
Jenže už na ni nebral ohledy a mířil rovnou ven, k zastávce transportu.
"Prosím," zaškemrala, když spatřila, jak si to k nim míří obrovské zvíře, podobné dinosaurovi, které mělo na zdech připoutanou kabinu. "Nesnáším městskou."
"Je to jen pár stanic."
"Prosím," to už ale platil u řiiče a mířil k zadním sedadlům. Neochotně ho následovala. Posadili se a ona si úlevně oddechla, protože tam nebylo narváno jako obvykle.
V poklidu dojeli k další zastávce a ona se začínala uvolňovat, možná to přeci jen nebude tak strašné, navíc trasporty měli vyčleněny zvláštní pruh, takže bylo klidně možné, že to bylo oprvadu rychlejší.
Na další zastávce však nastoupilo relativně dost pasažérů a na další snad ještě víc. Začínaloto tam být stísněné, navíc i takhle nevačer bylo vedro a lidé se nepříjemně potili.
"Už jen dvě zastávky," naklonil se k ní a sevřel jí ruku, protože zaznamenal její napětí.
"Zdravím, madam," naklonil se nad ní muž, ještě než stačila něco pozanemanat manželovi nazpátek. "Neměla byste nějaký drobný?"
Přitiskla si ruku k nosu a zavrtěla hlavou. Ten muž smrděl po levném alkoholu a zvratkách.
"Nechte nás." snažil se ho odehnat a ona instiktivně přitislka ke svému muži.
"Ale no tak, přeci se domluvíme," a naznačil, jak svou špinavou rukou přejede po šatech dámy. Ta vyhrla a ještě se víc od něj odtáhla. "Prosím," zašeptala jen a významně se podívala na manžela, který už tahal peněženku.
Další zastávka, další lidé. Více lidí, více potu, více nelibné vůně.
"Tady, a jděte."
Muž se natáhl, aby si převzal svou výhru, když se transport nečekaně zastavil a on na ně přepadl. Žena vykřikla a snažila se ho co nejrychleji setřást. Její manžel se jí snažil pomoct, ale i sám bezdomovec se o ně opíral, aby se dostal na nohy, když se transport znovu zhoupl a bezdomovci se zhoupl žaludek. Vydal dávivý zvuk a než se stačil zvednout, pozvracel se na ně.
Žena vřískala, stejně jako ostatní lidé, pokud se jim právě nezvedal žaludek z toho zápachu. A další to nevdržel a pozvracel se na spolucestujícího.
Zavládla panika a když se konečně otevřely dveře na další zastávce, v transportu nezůstala ani noha.
Dívala se na něj tak, jako by ho chtěla zabít. Což byla pravda. Měla slzy na krajíčku a ze zápachu se jí zvedal žaludek.
Nejistě se usmál. "Jsme tady."
Jen stěží se ovládla, aby mu jednu nevrazila a on jen přikývl. "Nazpátek si vezmeme taxi?"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nemi Nemi | Web | 8. srpna 2013 v 16:17 | Reagovat

Jéžišišmarja =D To bych nepřežila, no =D
Jinak pěkné =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama