Nové kontakty, kde naleznete další moje věci:
nebo sledujte facebook:

angliština vs čeština

20. února 2014 v 20:43 | a. |  povídky a nápady
Jak si jistě mnozí všimli, má znalost českého jazyka není právě závratná. Nevím, čím to je, od malička hodně čtu, do školy jsem chodila víceméně pořád, dokonce jsem začala i psát, ale i tak jsem z diktátů nedostala nikdy nic lepšího než za 4, což není nic, čím bych se chtěla chlubit.
Ale psaní mě baví, tak co s tím?
Mám ráda český jazyk, jeho možnosti, i když ho tak krásně kazím. Ať už tím, že prohazuji slovosled, píšu slova jinak, nespisovně, ale nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že bych mohla pomýšlet na to, psát v jiném jazyce. Jestli jsem propadala v češtině, pak pro angličtinu jsem byla mimo tabulky a každé pololetí jsem se děsila, jestli to ještě vytáhnu, abych nepropadla. O němčině ani nemluvím, nestojí to za to.
Angličtina mě děsila, nelezla mi do hlavy a tam, kde ostatní spolužáci nebo přátelé říkali, jak je to snadné, já jsem jen nevěřícně vrtěla hlavou. A teď se to zlomilo. Nevím, jestli je to tím, jaký jsem závislák na amerických seriálech a filmech, nebo mě můj mozek přestal bojkotovat, ale najednou přečtu knihu v angličtině a nepřipadá mi na tom nic zvláštního. Jenže umím anglicky natolik dobře, abych v tom zvládla něco napsat? Když jsem tak katastrofická v mém rodném jazyce, jak bych mohla byť jen snít o tom, že by jiný jazyk byl lepší?

Proč o tom vůbec přemýšlím? Angličtina má jednu zásadní výhodu. Mluví jí v dnešní době víceméně každý. Když komunikuji česky, mohu potenciálně oslovit mnohem méně lidí, než kdybych psala v anglickém jazyce. Záleží na tom? Možná, možná ne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama